Únor 2016

Tak to mám..

25. února 2016 v 19:54 | Jarka
Jak jsem již psala práci v šicí dílně jsem nedostala, ale nabídku zda nechci pomoci v keramické dílně ovšem zadarmo. Tak jsem to s radostí vzala, že se něco nového naučím, keramika se mi už zalíbila v nemocnici, kde jsme jí dělali v rámci terapií....Smějící se
Teď mi vedoucí dílny řekla že je semnou spokojená a že chce abych u nich pracovala.
Jupííííí mám práci a zítra jdu podepsat pracovní smlouvu, je to tam úžasné moc se mi tam líbí i bezva baby.....Smějící se
Krásný večer

Keramika

19. února 2016 v 0:03 | Jarka
Ahojky děvčata,
práci jsem zrovna nedostala, ale příležitost naučit se pracovat s keramickou hlínou. Už jsem chodila na keramiku vloni v nemocnici a moc se mi to líbilo.
A tak mi děvčata z keramické dílny v Kralupech nabídly zda bych nechtěla pomáhat zatím zadarmo, výrobky jsou pro charitu. Beru to tak, že se tam něco nového naučím, půjdu mezi děvčata.
Nyní se připravují výrobky pro velikonoční jarmark.Smějící se

tohle byla moje výroba a ještě Vám ukážu i jiné výrobky co děvčata dělají, jsou to šikulky, a jsou moc fajn . V pondělí si půjdu vyzkoušet hrnčířský kruh.... to bude asi sranda až mi to bude všude lítat..haha



No domů jsem přijela úplně unavená / ale šťastná / musela jsem chvilku zalehnout. Špatně jsem v noci spala, nejdřív jsem nemohla usnout, to mám vždy, když se večer rozruším a když už jsem usnula tak se mi zdály strašné sny, cestovala jsem, byla jsem u své tchýně, která už bohužel není, a potom jsem dostala kočičku, chtěla jsem si s ní hrát a ona na mě skočila a začala mi hrozně kousat, snažila jsem se jí utéct , ale ona zamnou běžela a vždy na mě zase skočila až jí chytil syn a zavřel jí, vzbudila jsem se hrůzou a jak jsem se slyšela křičet, nakonec jsem spala jen tři hodiny...Smějící se
Když jsem se probrala šla jsem uvařit bramboračku k večeři a upekla jsem i dobrou buchtičku..Usmívající se


Tak krásný pátek ..

tak je týden za námi...

12. února 2016 v 23:56 | Jarka
Už jste měli někdy pocit, že kdyby jste si koupily trpaslíka tak by Vám určitě vyrostl.....Usmívající se tak přesně tak se cítím....
Už jsem se těšila, že budu mít práci, alespoň na 4 hodiny, nebo že mi vyjde odvolání a nic...
Včera přišel dopis a odvolání zamítnuto, no na to jsem se ani nespoléhala, ale malá jiskřička naděje tam byla.
A práce? když už jsem se konečně setkala s paní ředitelkou řekla mi, že od včera mají stop a budou přijímat možná až v září, no nemám já pech....jo jo už vydím toho dvoumetrového trpaslíka.Smějící se
Od úterý se budu alespoň učit dělat keramiku, moc se na to těším vzaly mě mezi sebe fajn babi.

Tak a nakonec ještě trochu mé poezie, dostala jsem některá klíčová slova / bláznivá a tvořivá, slyším, vidím, toužím apod./ a musela jsem z toho vytvořit něco osobního..haha tak...páteční chvilka poezie

Jsem bláznivá a tvořivá,
zda budu zase zdravá mě zajímá,
slyším krásnou muziku hrát,
vidím anděly se smát,
toužím být milovaná a průbojná,
jsem bláznivá a tvořivá.

Tvářím se vesele a hravě,
prožívám pocit euforie v hlavě,
dotýkám se slunce co nademnou svítí,
dělám si starosti o mé bytí,
pláču nad tím co špatného se mi stává,
jsem veselá a hravá.

Dobře rozumím, že mi nic nespadne z nebe,
tvrdím, že se vždy musím spoléhat na sebe,
sním o tom, že jednou překročím svůj stín,
snažím se, abych udělala něco s tím,
doufám, že pochopí i má rodinka milá,
jsem bláznivá a tvořivá.

Dobře rozumím, že cesta je dlouhá,
tvrdím, že věřit není fixce pouhá,
sním o tom, že můj život bude pohádka,
snažím se, abysen byl skutečností zkrátka,
doufám, že budu zase zdravá
a já jsem, bláznivá a tvořivá.........

KONEC CHVILKY POEZIE .. Dobrou nocNevinný

Nová práce

8. února 2016 v 22:50 | Jarka
Ahojky, jen v rychlosti, kamarádka mi nabídla práci v jedné firmě která šije různé výrobky nebo dělá keramiku, je to na kratší pracovní dobu.
Zítra se tam jdu podívat, mám takový strach z těch lidí a jestli to zvládnu, je ve mě maličká dušička....zítra poreferuji.... holky držte palce...Mrkající

Baví mě žít ???

7. února 2016 v 22:28 | Jarka |  články týdne
Baví mě žít ??? to je otázka......
V poslední době si stále říkám proč jsem zde na světě co semnou bůh ještě zamýšlí, co bude dál.
Měla jsem hezkou práci co mě bavila, chodila jsem mezi lidi, dovídala se mnoho nových věcí, poznávala mnoho zajímavých lidí, celý život mě bavil obchod....
Pak se to začalo horšit, přidávali nám práci, dávali přehnané plány, a nejhorší bylo že mě začaly šikanovat dvě kolegyně, obzvlášť ta jedna, sabotovala moji práci, pomlouvala mě u šéfa, ten mě potom vyhrožoval vyhazovem, byly zlé na lidi okolo, začalo to když k nám nastoupil jeden kolega o on jí začal vozit na služebky, chodil jí pro svačinky a stýkal se s ní i po práci. /on byl na mě slušný/ v té době mi řekla že už nejsme kamarádky, do té doby jsem jí dělala poskoka já, a začalo peklo.
Několik kolegyň od nás uteklo, ale já to snášela rok, zlom nastal až když šly obě za obchodní ředitelkou aby mě vyhodila, ta ovšem věděla že dobře pracuji a došlo jí co za peklo tam mám, tak mě dala do jiné kanceláře, ale bohužel bylo už pozdě já se psychycky složila, diagnoza zněla, depresivní panická porucha, agorafobie........
Musela jsem práce nechat, potěšilo mě že mi při odchodu poděkoval ředitel za práci a řekl až budu zase v pořádku mám za ním přijít a on mě vezme zpátky..

Od té doby se stále léčím, trvá to už čtyři roky, byla jsem sedm týdnů ve stacionáři, osm týdnů v nemocnici, beru léky, chodím k psycholožce......
Nejsem schopná chodit mezi lidi, do obchodů, do vlaku, tramvaje apod.
Nesoustředím se při větší zátěži....prostě je ze mě troska neschopná jít do práce, a protože jsou u nás divné zákony a posudkáři si mohou dělat co chtějí invalidní důchod jsem nedostala, protože je mi přes padesát nedostanu ani práci a na žádné dávky nemám nárok protože mám manžela.
Neumíte si představit co to je říkat si o každou korunu, poslouchat že vás musí živit, že když jste doma musíte mít všechno hotové a ať uděláte cokoliv stejně to není dobré......je to ponižující.
A teď je na místě otázka "Baví mě žít "
Snažím se stále něco tvořit, obklopovat se hezkými věcmi co mě těší, mám svoji dílničku kde je mi dobře, miluji svoje vnučky , těším se na další miminko.
Přesto je stále těžší a těžší se radovat ze života, myslet pozitivně dopředu, žít se ale musí.....Usmívající se

tak od každého něco....

7. února 2016 v 21:47 | Jarka
Tak a jde se na karneval...... u nás v obci se dělá karneval pro dětičky, tak jsme vyrazily s malou Terezkou, Hanička už je velká tak už nechodí, ale maličká Terezka si to užívá...Smějící se
Bylo to i s programem, měli různé hry, tancování a hodně legrace, bavili se nejenom dětičky ale i rodiče.


Jelikož stále něco tvořím a materiálu není nikdy dost tak jsem měla radost že jsem dostala kontakt nakoupit stuhy opravdu levně, jsou to krásné barvičky, různé druhy, saténové, klasické, silonové, kostičkované s drátky, některé byly v kotoučkách, ostatní rozmotané takže jsem motala a motala a už jsou roztříděné a namotané.
Ovšem moje radost nebyla tak veliká jako Terezky ta si užívala jen se podívejte na fotečky.....ani nechtěla jít spinkat.....Smějící se


Ale děvčata jaro se nám blíží, prošla jsem zahrádku a našla první postřeh jara, sněženky, tulipány co se tlačí ven, sedmikrásky, a další květy dokonce i kočičky na vrbičce....
no skvělé blíží se jaro....Smějící seUsmívající se