od každého něco

5. února 2014 v 15:28 | Jarka
V minulém článku jsem Vám ukázala můj poslední nakreslený obrázek a teď Vám ukážu foto podle kterého jsem ho malovala.....Usmívající se

je to opravdu Lucie Bílá tak snad se mi to povedlo.
Ještě jsem psala nadpis od kažkého něco, když si člověk pořídí domácího mazlíčka je to s vědomím, že bude žít omezenou dobu a že se jednou s ním budeme muset rozloučit a přesto to není lehké.
Již jsem Vám ukazovala našeho anduláčka Kubíčka tak ten mi před dvěma dny umřel bylo mu bylo skoro 10let, do poslední chvíle se semnou mazlil, byl za ty léta ochočený, přítulný, vždy když jsem odcházela do práce říkala jsem mu "ahojky Kubíčku jdu do práce" a on mi odpovídal "Kubíčku, Kubíčku pusu " a teď už není.....Nevinný


možná někdo řekne, že jsem blázen, že fňukám kvůli ptáčkovi, ale já už jsem taková a snáším to těžce...Nerozhodný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 luc luc | Web | 5. února 2014 v 15:43 | Reagovat

paráda :-)

2 Ježurka Ježurka | Web | 5. února 2014 v 16:55 | Reagovat

Jaruško, vůbec nejsi blázen. Mám jednu známou, která mi často vyprávěla o svých andulkách a co všechno umí, jak rozumí, moc ráda to vždy poslouchám a žasnu. Takže se vůbec nedivím. Jo a malovat - to ti opravdu jde. Moc povedené! :-)

3 Miloslava Miloslava | Web | 5. února 2014 v 17:11 | Reagovat

spadla jsem do spamu,snad mě vylovíš. :-!

4 Květa Květa | Web | 5. února 2014 v 17:12 | Reagovat

Jaruško, proč by jsi měla být blázen? Jsi plná lásky a citu, potřebuješ to vetilovat. Já mám taky ráda všechno živé a taky se mazlím s Bobíkem a povídám si s ním, on mne vyslechne, neodmlouvá, olízne mi nos a já vím, že i on mne má rád. Za lásku ke zvířátkům se přece žádný nemusí stydět, spíše nás to ctí a povznáší.
K tomu obrázku. Vůbec by mne nenapadlo, že je to Lucie Bílá. Na fotce je vyumělkovaná, v "civilu" je úplně jiná. Ale tvůj obrázek je krásný....
Měj se pěkně - Květa :-)

5 Jarmila* Jarmila* | Web | 5. února 2014 v 21:21 | Reagovat

Jaruško, je mi líto, že tě Kubíček opustil. Byla jsi za ta léta na něj hodně zvyklá. :-(

6 Anna Anna | 6. února 2014 v 12:55 | Reagovat

Jaruško, uplně Tě chápu a můžu potvrdit, že nejsi žádný blázen, také špatně snáším když nás opustí náš domácí mazlíček, v listopadu jsme se museli rozloučit s naší fenkou, bylo jí 13 a měla spoustu nádorů :-( doma měla své křeslo a byl to plnohodnotný člen rodiny, tak vím jaké to je, ale věř, že časem všechno přebolí a zůstanou jenom krásné vzpomínky ;-) malovat umíš krásně, Lucku Bílou jsem hned poznala :-) myslím na Tebe a přeji jen dobré :-)

7 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 6. února 2014 v 13:46 | Reagovat

Jarunko, to je mi moc líto, že ti odešel přítel Kubíček. Nejsi žádný blázen, jsi milující človíček a jen tě bolí, že tě opustil člen rodiny. Vzpomínej na něj z láskou ♥

8 valin valin | Web | 6. února 2014 v 20:39 | Reagovat

Když mě umřel první andulák Ferda, co mluvil, brečela jsem tak, že jsem nemohla jít do práce. Úplně tě chápu..

9 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. února 2014 v 21:39 | Reagovat

Každé zvířátko je členem rodiny a bolí, když odejde. Máš na něj památky ve fotkách, tam je pořád a bude. Však si zase pořídíš jiné mazlíky - viděla jsem osmáčky... ;-)

10 Irma Irma | E-mail | 25. února 2014 v 19:52 | Reagovat

Když mojí sestře umřel anduláček a to mu bylo 12 let, tak když mi to volala  jsem si myslela že umřel švagr. Jsou to členové rodiny i když jen pipíny. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.