Není lékař jako lékař....

3. května 2013 v 23:57 | Jarka
....k tomuto článku jste mě inspirovali zrovna vy, proto jsem se chtěla s Vámi podělit o zkušenost s lékaři a věřte, že není zrovna moc dobrá,ale to jak s kým.
Před dvěma roky mě bylo stále špatně, byla jsem vyčerpaná z neustálého napětí v práci, už jsem to psychycky nezvládala, najednou jsem nemohla dýchat, spát, jíst, jezdit vlakem, tramvají,vůbec jsem se nesoustředila a nemohla jsem mezi lidi a proto jsem vyhledala pomoc psychyatra, kterého jsem znala už z dřívější doby a byl to dobrý doktor, bohužel to bylo ale před patnácti lety za tu dobu se pan doktor změnil, choval se jako blázen, na druhou a třetí návštěvu si mě pozvat v půl sedmý ráno, nesměla jsem na něj ani promluvit jinak na mě křičel , že ho nesmím vyrušovat, no choval se tak, že jsem se ho bála a našla jsem si jinou paní doktorku.
Paní doktorka byla milá vše mi vysvětlila dala léky, doporučila psycholožku, kam jsem začala docházet každé dva týdny, po třičtvrtě roce mi řekla že na tyto diagnozy požádáme o invalidní důchod, že musím ale do nemocnice a nebo do sanatoria tak jsme se domluvily na denním stacionáři, kde jsem se léčila sedm týdnů, poslaly jsme tu žádost.
Potom jsem šla ke komisi a ta mi zdělila že na nervy může být každý, a že mi žádný důchod nedají, ale že se můžu odvolat.
Po konzultaci s paní doktorkou jsem odvolání poslala, ona mě poslala ještě na další vyšetření, šla jsem teda ke komisi do Prahy, než jsem se dočkala na chodbě bylo mi moc špatně, museli mi dát vodu a posadit.Stále jsem si říkala, že mám štěstí jak se paní doktorka o mě stará, jaké bylo moje zděšení, když mě přišlo vyrozumění, a byla tam jedna věta že podle názoru mé paní doktorky se jedná o účelovou záležitost k získání invalidního důchodu.Nebyla tam napsaná ani jedna diagnoza se kterou mě celý rok léčila, že ona mi dávala celý rok léky , posílala mě k psychologovi, a do stacionáře, tak když byla přesvědčená že to hraju tak proč mi vyplňovala žádost, když jsem se jí na to zeptala, tak řekla, že na Kladně je nejméně pět soukromých psychyatrů ať si jdu jinam a vyhodila mě.A pak věřte lidem....to se nedá.
Moje milá paní psycholožka, která mi celý dva roky moc pomáhá mi doporučila jinou paní doktorku, zatím je moc milá tak snad už budu mít konečně štěstí..Přesto jsem se u ní setkala s jinou paní doktorkou, která je ve stejné budově a pila kafíčko u její sestry, ta mi hledala vhodný termín na další kontrolu spíše ráno, abych zase nekolabovala v čekárně, načež ta cizí doktorka oslovila sestru" prosim tě co se stresuješ vona do práce nechodí tak jí tam něco napiš, ještě si snad bude vybírat" já tam stála mezi nimi jako kdybych byla nějaký povl, sestra se mi zastala tak si ještě na mě otevřela hubu a poučovala mi tak jsem jí řekla, že mě vůbec nezná a že takový arogantní lidi mě právě dostali tam kde dneska jsem.

No to jsem se nějak rozkecala, ale vše to ve mě leží jako kámen....tak něco pro radost...Smějící se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ajka ajka | Web | 4. května 2013 v 1:09 | Reagovat

To je vážně zajímavá doktorka. Taky mě udivuje, že už po třičtvrtě roce navrhla invalidní důchod. To je docela dost krátká doba na posouzení, že už se zdravotní stav nemůže zlepšit. Nemáte u vás chráněné dílny? To by možná pro Tebe taky bylo řešení. Zkus se zeptat doktorky.
Ajka

2 Jitka Jitka | E-mail | Web | 4. května 2013 v 9:01 | Reagovat

Je to vyprávění jako z hororu. Jak se má psychicky nalomený člověk uzdravit, když sami doktoři jsou psychopati.To by stálo za stížnost na lékařskou komoru.

3 Miloslava Miloslava | Web | 4. května 2013 v 9:30 | Reagovat

No tak to bych opravdu nenechala,taky jsem napsala dopis na jednu ,,naší,,paní doktorku stížnost a dole jsem jim napsala,že nechci být jmenována.
A máš vidět jak si najednou váží pacientů.Já jsem sice na neurologii chodila s krční páteří,plno prášků a léčba nikde.Dokonce sama mě řekla,že si mají lidi stěžovat na komoru a to nevěděla,že jsem ji za to nyní vděčná.
Když mě krční páteř začne,tak,že myslím,že nenám hlavu,jak mě bolí,tak nemusím ani mít doporučení od praktický lékařky a mohu zavolat a mám obstřiky natotata.Člověk se asi opravdu nemá nechat od nich doslova deptat. :-)

4 Šavrda Šavrda | 4. května 2013 v 10:42 | Reagovat

Jaruško, je to velice smutný příběh. Dost mě zarazilo, jací lékaři jsou. A souhlasím s tím, že čím více se jim platí, tím více jsou nezodpovědní. :-(

Já mám svojí lékařku, dříve to byla skvělá doktorka, jenže potom převzala dost manýrů od své zdravotní sestry a jít k ní, to bylo na celý den, neb věčně někam odbíhaly, nebo za nimi pořád někdo chodil na kafíčko a od toho potom vypadala i léčba. :-( Jednou jsem k ní přišla z velkými bolestmi žaludku a ona mi na to dala cucavé léky, které se používají na bolest v krku!!! Ta bolest mě dohnala až na pohotovost, kde mi velice mladý lékař pomohl! Ale doktorce to asi časem došlo a nebo si na ní také někdo stěžoval (těžko říci). Neb už je to zase TA paní doktorka. ;-) Takže u mě je to zatím se šťastným koncem.

Kroutím zde hlavou údivem, co si ti doktoři k tobě dovolili! To nejsou profesionálové a neměli by být na těch místech. :-(
Držím ti pěsti, aby jsi konečně měla dobrou a rozumnou lékařku. ;-)

5 Jája Jája | E-mail | Web | 4. května 2013 v 12:27 | Reagovat

je fakt že mě to hodně zasáhlo zpamatovávála jsem se z toho hodně dlouho, probrečela jsem asi tři dny,představila jsem si co si o mě na těch komisích mysleli, jak na mě nahlíželi, jako na podvodnici a přitom jsem jen lidská troska, která nemůže mezi lidi, bez léku nefunguji, kolabuji v obchodech, čekárnách, no jen doma se cítím lépe.... :-)  :-D

6 Jarmila* Jarmila* | Web | 4. května 2013 v 22:41 | Reagovat

Jájo, já žasnu, co si k tobě doktoři dovolili. Komise mají také jednání řeznického psa. Přála bych jim si zkusit pár dní potíže svých pacientů.
Držím ti palce, abys našla dobrou doktorku. :-)

7 ajka ajka | Web | 5. května 2013 v 16:02 | Reagovat

Jaruš ale těch posudků tam přece museli mít víc, z nemocnice a od tý psycholožky co k ní chodíš.... asi byly stejný.....jsou fakt ňáký divný. Já mám naštěstí doktory dobrý. Ale dřív?  To když v pubertě mě vzali k doktorovi že slyším hlasy a mám vidiny, prej to je pubertou říkal. A když jsem později skončila ve špitále, tvrdili že mám halucinace páč jsem ještě neměla pohlavní styk .... no a já tenkrát byla tak blbá, že jsem jim to věřila. Tak vidíš, vždycky a všude se najdou doktoři, co neumí stanovit diagnózu.
Ale nemá smysl brečet a litovat se.  Sebelítost je na nic, to zdravotní stav nezlepší. Chce to naučit se s tím  žít a naučit se kašlat na všechny co blbě kecaj a kašlat na to, co si kdo myslí. Ať si všichni trhnou ploutví. A myslet pozitivně. Do čekárny a autobusu knížku, láhev s pitím a  papírový pytlík, do kterého budeš dýchat když ti bude špatně. Mě to teda pomáhá. Taky to chce něčím se zaměstnat, něco co tě baví a na co se před spaním budeš těšit, že se do toho zítra pustíš. To se hned pak ráno vstává líp. Koukala jsem že umíš krásně malovat  Můžeš zkusit i něco jiného, nějakou ruční práci, ono pak když držíš v ruce svůj vlastní výtvor, je to dobrý pocit. A hned je trochu líp. A ono to jde, tomu věř, neříkám to jen tak, to jsou vlastní zkušenosti.
A.

8 Ježurka Ježurka | Web | 5. května 2013 v 18:09 | Reagovat

Tak tohle je tedy horror. Nikdy bych nevěřila, že lidi mohou být až tak zlí. A nejsou to žádní blbci, kteří by nevěděli, co dělají. Stavět se do očí a pak být takhle falešní, nemám slov, chce se mi z toho brečet. ???

9 Jája Jája | E-mail | Web | 5. května 2013 v 19:41 | Reagovat

Ajko, oni sice měli všechny zprávy ale nic je nezajímalo jen ta poznámky od doktorky.Já ale s tím bojuji, pracuji na svém internetovém bazárku, háčkuji, pletu košíčky pracuji na zahrádce, maluji obrázky a starám se o manžela, no a mám kolem sebe včechny tři děti a vnučku..život jde dál... :-)  :-D

10 Janka Janka | Web | 5. května 2013 v 21:36 | Reagovat

Nemocná dušička se těžko léčí. Zkus si najít náplň života, raduj se z maličkostí i z krásného dne a uvidíš, že postupně problémy překonáš !!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.